Jak se počítají příjmy manžela/manželky při uplatnění slevy na dani?

Sleva na manžela/manželku je daňová sleva ve výši 24 840 Kč za rok (dvojnásobek, pokud má manžel či manželka nárok na průkaz ZTP/P). Na kterou má nárok poplatník, jehož manžel/manželka nemá vlastní zdanitelné příjmy. V praxi tak tuto slevu nejčastěji využívají rodiny, kde pouze jeden z partnerů chodí do práce, zatímco druhý je doma a stará se o děti. Od ledna 2024 je tato daňová sleva omezena pouze pro manželství, kde se jeden z manželů stará o dítě do tří let. Za rok 2023 ale stále můžete tuto slevu použít bez omezení.

Sleva na manželku byla ve stejné výši jako základní sleva na poplatníka. Ta v posledních letech vyrostla, ale sleva na manžela/manželku bez zdanitelných příjmů zůstala stále jen ve výši 24 840 Kč.

Slevu na manžela/manželku jako daňovou slevu je možné využít pouze jednou za rok, při ročním zúčtování daně nebo při daňovém přiznání. Je to dáno tím, že na slevu má nárok pouze ten, jehož manžel/manželka má vlastní zdanitelné příjmy do limitu 68 000 Kč za rok. Což znamená, že je nutné mít spočítané roční příjmy a sleva může vstupovat do daní z příjmu až po skončení zdaňovacího období.

Pokud jde o příjmy, tak se započítávají pouze definované příjmy, zatímco další jsou zákonem z tohoto limitu vyřazeny. Důležité je, že manžel/manželka nesmí mít započítávané příjmy vyšší než 68 000 Kč ročně.

Jaké příjmy se počítají do slevy na manželku?

Vlastními příjmy se rozumí veškeré příjmy dosažené ve zdaňovacím období. Počítají se hrubé příjmy, tedy nesnížené o daňové výdaje. Z příjmů manžela/manželky jsou jasně vyloučené některé příjmy definované zákonem o daních z příjmu, jde například o vybrané sociální dávky. Přitom ze sociální dávek se některé do vlastních příjmů započítávají, například dávky vyplácené z nemocenského pojištění.

Jaké příjmy se počítají:

• hrubý příjem ze zaměstnání a v rámci závislé činnosti (DPP, DPČ),
• včetně příjmů, které byly zdaněny srážkovou daní,
• příjem OSVČ,
• příjmy z pronájmu,
• příjmy z kapitálového majetku
• a také ostatní příjmy zdaňované dle §10 zákona o daních z příjmu,
• dále i příjmy, které byly od daně osvobozeny,
• například z prodeje nemovitosti nebo cenných papírů,
• a příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmu,
• započítávají se i příjmy z důchodů,
• příjmy z dávek z nemocenského pojištění (nemocenská, mateřská),
• náhrada mzdy při pracovní neschopnosti
• i podpora v nezaměstnanosti.

Příjmy, které se nezapočítávají

Přesný výpis příjmů, které není nutno počítat do limitu příjmů manžela/manželky, dává Zákon o daních z příjmu §35ba (1) (b). Tyto příjmy jsou definovány takto:

• dávky státní sociální podpory,
• dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
• dávky osobám se zdravotním postižením,
• dávky pomoci v hmotné nouzi,
• příspěvek na péči,
• sociální služby,
• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření
• a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání
• a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4,
• u manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.

Do limitu se tak nezapočítává například rodičovský příspěvek, porodné, přídavky na děti nebo příspěvek na bydlení.

Kdy se který příjem započítává

Limit vlastních příjmů je celkem nízký, 68 000 Kč odpovídá zhruba 5 600 výdělku za měsíc. Pokud si tak chce manžel nebo manželka při pobírání rodičovského příspěvku přivydělat, tak si musí opravdu hlídat celkové výdělky. Zvýšený výdělek by se totiž nemusel vyplatit, protože pracující manžel/manželka by přišel/la o celou výši daňové slevy 24 840 Kč. Tato sleva je většinou vyplácena v rámci daňové vratky a představuje začátkem nového roku významný příjem do rodinného rozpočtu.

Proto je dobré si koncem roku pohlídat vyplácené příjmy, aby nebyl limit zbytečně překročen. Při tom je dobré pamatovat na následující:

• započítávají se příjmy vyplacené od 1. ledna do 31. prosince,
• pro dávky platí, že jsou započítávány do zdaňovacího období dle data, kdy jsou vyplaceny, tedy lednová dávka roku 2024 patří do zdaňovacího období 2024,
• u příjmů ze závislé činnosti naopak platí, že příjmy vyplacené ještě 31 dní po konci zdaňovacího období se počítají do daného zdaňovacího období, výplata mzdy za prosinec 2023, která proběhne až v lednu 2024, se tak počítá do daňového roku 2023,
• vystavené faktury se počítají do daňového roku, ve kterém byla přijata platba.

Jak je to se slevou na manžela/manželku, pokud byla svatba loni

Sleva na manžela/manželku je určená pouze pro manželství či registrované partnerství. Přitom nárok na slevu máte od okamžiku, kdy jste k prvnímu v měsíci byli v manželství či v registrovaném partnerství. Což znamená, že pokud jste loni měli svatbu, například v půlce května, tak na slevu na manželku máte nárok až od června, tedy pouze za 7 měsíců roku 2021.

Výše daňové slevy se pak počítá poměrně, kdy za každý měsíc, kdy splňuje podmínku k prvnímu daného měsíce, že jste manželé či registrovaní partneři, máte nárok na slevu na dani ve výši 2 070 Kč. Sleva se poměrně krátí, pokud svatba byla loni, či pokud jste se loni rozvedli.

Slevu poté ale můžete uplatnit pouze po skončení daňového období, tedy v ročním zúčtování v únoru nebo při daňovém přiznání. Je to dáno tím, že je nutno spočítat příjmy manžela/manželky, zda nepřesahují limit. Zatímco samotná výše slevy se krátí dle počtu měsíců platného manželství či registrovaného partnerství, tak výše limitu se počítá pouze ročně a stejně tak se počítají příjmy manžela/manželky za celý rok.

(foto: Marc A. Sporys on Unsplash)