Čarodějnice

Pálení čarodějnic je takový hezký lidový zvyk plný ohně, jara, noci a lásky. Odehrává se v noci z 30. dubna na 1. května. Noci už bývají v tento čas teplejší, takže je na čase se věnovat společenským událostem. Třeba hromadnému zapalování hranice s čarodějnicí.

Filip a Jakub nebo Valburga?

Není to ale přitom jen český zvyk, tato noc se jmenuje Filipojakubská noc nebo Valpružina noc a slaví se v německy mluvených zemích, ve Skandinávii a v Pobaltí, tato událost se připomíná i v anglicky mluvících zemích. Svoje jména pak čarodějná noc získala podle anglosaské princezny Valburgy, která byly svatořečena 1. května. Této svatořečené se také jen tak mimochodem přisuzuje patronství čarodějnic.. A také podle Filipa a Jakuba, dvou světců, kteří slavili svátek 1. května.

Valpružina noc je noc, kdy se v povětří potuluje plno čarodějnic a vyřizuje si své pekelné pochůzky. Je to magická noc, plná kouzel a nadpřirozených bytostí. Na severu se v tento den pak slaví konečně příchod pořádného jara a tepla a tento den je stejně důležitý jako den letního slunovratu. Přičemž čím severněji, tím důležitější tento den je. Největší oslavy byste tak mohli najít ve Finsku.

Původ Filipojakubské noci

Tuto noc je možné volně navázat na pradávné svátky Keltů, na Beltain. Ten se slavil přesně v polovině doby mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Tento den připadal na 1. května a zapalovali se ohně. A hlavně se vyháněl dobytek na jaře na pastvu. V severněji položených zemích se Beltain mohl slavit i později, protože léto také přicházelo později. Přičemž den podobný Beltainu se slavil už ve starověkém Římě.

Filipojakubská noc pak rezonovala především s vírou všech sociálních vrstev obyvatel, že existuje něco kouzelného, nadpřirozeného, pekelného a čarodějného. Vzhledem k tomu, že v dubnu se probouzí po dlouhé zimě příroda, tak se probouzí i tyto čarodějné síly. Je nutno se proti nim ochránit, ale také využít tyto tajemné síly.

Také se věřilo, že tato noc je plodná. Páry se chovaly nezávazně a těhotenství tady bolo cobydup. Navíc dítě zplozené na Filipojakubskou noc bude po celý svůj život provázeno jen štěstím.

České čarodějnice

Do Českých zemích byl zvyk pálení ohně v předvečer prvního máje pravděpodobně přinesen z německy mluvících oblastí. Přičemž pálení čarodějnic bylo spíše zakazováno jako pohanská pověra. Komunistický režim se zase snažil ohně přivlastnit své vlastní potřebě jako „vatry míru“.

V dnešní době zvyk pálení čarodějnic už spíše upadá. Dříve bylo zvykem zapalovat figuríny čarodějnic a sešla se na to celá ves. Přes ohně se skákalo, aby nás ochránily před čáry a máry a také očistily od všeho, co se mohlo stát v zimě. Když si při skoku přes oheň budete něco přát, možná se to i splní. Taky se mávalo zapálenými košťaty a ohořelé kousky se schovávaly pro ochranu obydlí. Na prvního máje se pak stavěla májka a uklízelo se. V některých oblastech se vynášela Morana, pohanská bohyně smrti.

Symboly a pověry byly dnes nahrazeny zábavou a společností. Mládež se dnes sice často také střetává na kopcích a zapaluje ohně, ale čarodějnice už se moc nevynáší a taky se moc nezapalují. Navíc oheň ani nebývá zapalován na kopci, ani se nepálí košťata a na pekelné pochůzky se taky moc nevěří. Místo toho se opékají špekáčky a zahajuje se letní sezóna společenských večerních akcí. Ze zvyků bývá často zachováno je pálení neurčité postavy čarodějnice, ale ani to není pravidlem u každého ohně. Vše je často spojeno také s následujícím dnem, 1. května je totiž státní svátek, takže bude určitě volno.

(foto: Joshua Newton on Unsplash)

Neváhejte sdílet:

By hb

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.