Živnostenský list je jedna z nejjednodušších a také nejčastějších forem podnikání v České republice. Přitom samostatnou výdělečnou činnost můžete provozovat jako tzv. hlavní činnost, nebo tzv. vedlejší činnost. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Jednoduše a laicky je rozdíl v tom, jak moc je příjem z živnostenského listu důležitý pro váš rozpočet.

  • Hlavní činnost je hlavním zdrojem vašich příjmů. Podnikání je vlastně vaše zaměstnání. S tím souvisí to, že musíte platit daně, musíte si platit sociální a zdravotní pojištění a to minimálně státem předepsanou částku.
  • Vedlejší činnost je podnikání, kdy zároveň máte jiné příjmy, či máte jinou životní činnost bez příjmů. Nejčastěji je jako vedlejší činnost bráno podnikání při pracovním poměru, při studiu, při pobírání mateřské či rodičovského příspěvku. S podnikáním na vedlejší činnost vám stát nabídne některé úlevy, aby vám podnikání usnadnil.

Jak zákon definuje rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností?

Definici hlavní a vedlejší činnosti nenajdete ani v živnostenském zákoně ani v zákoně o daních z příjmu. Hlavní a vedlejší činnost totiž rozlišuje zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. v §9 a to jasným výčtem situací, kdy osoba podniká na vedlejší činnost. Pokud podniká za jiné situace, tak je podnikání bráno jako činnost hlavní. Pro podnikání na vedlejší činnost přitom stačí splnit jednu z následujících podmínek:

  • zaměstnání,
  • výplata důchodu (invalidního, starobního),
  • pobírání rodičovského příspěvku,
  • pobírání mateřské,
  • pobírání nemocenské z důvodu těhotenství a porodu,
  • péče o osobu blízkou/žijící ve stejné domácnosti mladší 10 let v I. stupni závislosti,
  • péče o osobu blízkou/žijící ve stejné domácnosti ve II., III. nebo IV. stupni závislosti,
  • být nezaopatřeným dítětem.

Ve všech jiných případech jste pak OSVČ na hlavní činnosti.

Budete potřebovat živnostenský list

Pro hlavní i vedlejší činnost jako OSVČ musíte mít vyřízený živnostenský list. Dle živnostenského zákona se totiž na hlavní i vedlejší činnost vztahují stejná práva a povinnosti. Ostatně živnostenský zákon nerozlišuje mezi podnikáním jako hlavním a podnikáním jako vedlejším.

Daně stejně, odvody různě

Stejně tak hlavní a vedlejší činnost nerozlišuje ani zákon o daních z příjmu. Při podnikání zaplatíte 15% daň z příjmu bez ohledu na formu činnosti OSVČ. Použití paušálních a reálných nákladů, stejně tak uplatnění daňových slev a nezdanitelných částek základu daně je u obou forem stejný.

Zásadní rozdíl je ovšem u placení zdravotního a sociálního pojištění. Pokud totiž podnikáte pouze na vedlejší činnost, vztahují se na vás méně přísná pravidla. OSVČ na hlavní činnosti musí platit povinné minimální zálohy na sociální i zdravotní pojištění. Pro OSVČ na vedlejší činnosti ale platí:

  • První rok podnikání není nutné platit zálohy na sociální ani zdravotní pojištění. Obojí se dopočítá a doplatí až na základě reálných příjmů při podání přehledu.
  • Zálohy na zdravotní pojištění není nutné platit v minimální výši (OSVČ ani OBZP) a OSVČ může platit částku pojištění jen na základě svých reálných příjmů.
  • Minimální částka pojistného nemusí být dodržena ani u sociálního pojištění. Navíc při dodržení limitu příjmů za rok nemusí OSVČ na vedlejší činnosti vůbec platit sociální pojištění.
  • Teprve pokud OSVČ limit pro sociální pojištění překročí, tak mu jsou vypočítány zálohy na další rok. Ty jsou nižší než u OSVČ na hlavní činnosti. Limit pro rok 2022 je příjem do 93 387 Kč za rok.

Povinnosti OSVČ na hlavní i vedlejší činnosti

  • podat každý rok daňové přiznání, není možné podepsat roční zúčtování daně u zaměstnavatele,
  • daňové přiznání se podává do 1. dubna, do 1. května při elektronickém podání,
  • podat každý rok přehled o příjmech a výdajích/přehled o zdanitelném základu u OSSZ i u zdravotní pojišťovny,
  • zaplatit daň z příjmu do 1. dubna, do 1. května při elektronickém podání,
  • doplatit zdravotní a sociální pojištění dle reálně dosažených příjmů v minulém roce na základě odevzdaného přehledu.

(foto: Adomas Aleno on Unsplash)

Neváhejte sdílet: