Kdo a kdy bude mít nárok na státní důchod?

Kdy vznikne nárok na důchod? Pro přiznání řádného starobního důchodu je nutné splnit dvě základní podmínky:

• dosáhnout důchodového věku
• a také mít dostatečné množství odpracovaných let.

Přečtěte si, jak konkrétně se nárok na přiznání státního důchodu počítá a jestli a kdy budete mít nárok na starobní důchod.

Kdy vzniká nárok na důchod? Kolik musíte mít let

Dle současné úpravy je důchodový věk 65 let, tento platí pro osoby narozené po roce 1971. Pro ty s dřívějším datem narození může být důchodový věk nižší, liší se dle data narození a u žen také dle počtu narozených dětí, věk odchodu do důchodu se řídí dle Přílohy zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Všeobecně ale platí, že pokud jste právě teď v produktivním věku, je dost pravděpodobné, že do důchodu můžete odejít až po svých 65. narozeninách. Často se objevuje iniciativa zvýšit důchodový věk tak, aby lépe odpovídal potřebám ekonomiky a měnící se demografické křivce, tedy stárnutí populace, ale zatím platí, že odchod do důchodu je zastropován na 65 letech. S posunem hranice odchodu do důchodu ale do budoucna počítá důchodová reforma, kterou vláda schválila v souvislosti s konsolidačním balíčkem 2024.

Kdy vzniká nárok na důchod? Kolik musíte odpracovat

Dle současné úpravy také platí, že musíte být 35 let účastníkem důchodového pojištění a teprve poté můžete čerpat důchodové dávky. Přičemž do let počítaných v nároku na důchod se počítají nejen roky odpracované na hlavní pracovní poměr, ale také tzv. náhradní doby pojištění, doba samostatné výdělečné činnosti nebo některá práce na dohodu. Jaké jsou přesně podmínky?

Počítají se pouze celé roky pojištění

Při výpočtu starobního důchodu se počítají pouze celé roky účasti na důchodovém pojištění. Je tak dobré si při odchodu do důchodu pohlídat, aby byl dovršen jeden celý rok. To má vliv na výpočet starobního důchodu. Stejně tak do řádného důchodu můžete odejít až po dosažení celého 35. roku účasti na pojištění.

Které pracovní smlouvy se počítají

Do odpracované doby se počítají všechny pracovní smlouvy, které zakládají účast na sociálním (důchodovém) pojištění. Klasicky tam tedy patří pracovní poměr. Při smlouvách o práci na dohodu platí, že jsou započítávány podle dané zákonné úpravy. U DPP je sociální pojištění odváděno až při výdělku 10 000 Kč. Od července 2024 se tento limit mění na 10 500 Kč (jeden zaměstnavatel) nebo 17 500 Kč (při více smlouvách DPP) a vyšším za měsíc. U DPČ se sociální odvádí při měsíčním výdělku 4 000 Kč a více. Pokud je výplata pod tímto limitem, tak se odpracovaná doba nepočítá. Do odpracované doby se počítá také činnost OSVČ, kdy platíte zálohy na sociální pojištění.

Rok se počítá jen jednou

V dnešní době není žádnou výjimkou, že pracujete nejen na hlavní pracovní poměr, ale také si přivyděláváte na živnostenský list nebo na některou z dohod. V takové době se často stane, že odvádíte sociální pojištění vlastně dvakrát. I tak se ale takto odpracovaný rok počítá pouze jednou. Ve výsledku se přivýdělek projeví až při výpočtu výše důchodu, kdy díky většímu odvedenému důchodovému pojištění vyjde starobní důchod vyšší.

Náhradní doba pojištění se počítá

Kromě odpracovaných let se do nároku na důchod také počítá tzv. náhradní doba pojištění. Což je ve zkratce doba, kdy jste nepracovali a neodváděli sociální pojištění, ale stejně se vám tato doba bude počítat do důchodu. V praxi náhradní dobu nejčastěji vykazují rodiče, kteří byli nějakou dobu doma s dítětem v rámci rodičovské dovolené.

Mezi náhradní dobu pojištění patří například:

• péče o dítě do 4 let,
• za určitých podmínek péče o osoby ve stupni závislosti,
• pobírání invalidního důchodu třetího stupně nebo
• evidence na úřadu práce za určitých podmínek
• a další.

Studium není práce

Od roku 2010 platí, že studium na vysoké škole se nepočítá jako náhradní doba pojištění. Což pro současné studenty znamená, že se jim doba studia do důchodu nepočítá. Tím se studentům vysokých škol o několik let snižuje doba, kterou mají započítanou do důchodu. Pokud by student chtěl mít dobu na vysoké škole započítanou do nároku na starobní důchod, tak musí zároveň při studiu pracovat a to na takovou smlouvu, ze které je odváděno důchodové pojištění.

Sice se čas od času objevují politické spekulace, že by se doba studia měla opět stát náhradní dobou. Rozhodně se na to ale jako studenti zatím nespoléhejte a je vhodné při studiu pracovat, individuálně si spořit na důchod nebo být účasten dobrovolného důchodového pojištění.

Pokud vám nějaká doba chybí, můžete to doplatit

Pokud vám chybí do přiznání starobního důchodu odpracovat jen kousek, je možné že bude stačit si pár měsíců doplatit v rámci tzv. dobrovolného důchodového pojištění. K tomu se přihlásíte na okresní správě sociálního zabezpečení. Důchodové pojištění můžete doplatit i zpětně a to až rok před termínem podání přihlášky k němu.

Jaký je rozdíl mezi důchodovým a sociálním pojištěním?

Z každého platu a mzdy je zaměstnancům odváděno zdravotní a sociální pojištění. Zdravotní i sociální je strháváno z hrubé mzdy/platu a další odvody na zdravotní a sociální platí zaměstnavatel. Zdravotní je ve výši 13,5 % z hrubé mzdy, z toho 4,5 % platí zaměstnanec a 9 % platí zaměstnavatel.

Sociální pojištění je ve výši 31,5 % hrubé mzdy, z toho 6,5 % platí zaměstnanec a dalších 25 % platí zaměstnavatel. Dále platí, že z toho, co odvádí na sociálním pojištění zaměstnavatel, jde 21,5 % na důchodové pojištění, 2,3 % na nemocenské pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Toto platí pro osoby zaměstnané na klasickou pracovní smlouvu, pro osoby pracující na DPP při výdělku nad 10 000/10 500/17 500 Kč a na DPČ při výdělku nad 4 000 Kč.

Pro OSVČ platí odvody na sociální pojištění trošku jinak, zdravotní platí stejným procentem jako zaměstnanci. U sociálního se na odvody v případě OSVČ strhává 29,2 %, z toho je 28 % určeno na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné a nemusí si ho platit. Pro OSVČ platí, že v roce 2024 a také v roce 2025 i 2026 se jim bude zvedat minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění (až na 40 % průměrné mzdy).

Jaký je tedy rozdíl mezi sociálním a důchodovým pojištěním? Důchodové pojištění, tedy to, z čeho se vám bude počítat důchod, je součástí sociálního pojištění. Součástí sociálního pojištění je pak nejen důchodové pojištění, ale i příspěvek na státní politiku a případně i nemocenské pojištění. Každopádně platí, že pokud platíte sociální pojištění, tak odvádíte i důchodové pojištění, přičemž na důchodový účet jde většina odvedeného sociálního pojištění.

(foto: Glenn Carstens-Peters on Unsplash)