Daňové přiznání 2024: kdy zaměstnanec nesmí podepsat roční zúčtování daně

Zaměstnanci většinou nemusí odevzdávat daňové přiznání, protože daně za ně řeší zaměstnavatel v ročním zúčtování daně. To jednou ročně vyřeší zaměstnanci veškeré daňové pohledávky směrem ke státu a není nutné už pak řešit daňové přiznání.

Jsou ale případy, kdy zaměstnavatel nemůže provést roční zúčtování a zaměstnavatel si musí sám podat daňové přiznání. Přičemž roční zúčtování daně u zaměstnavatele může zaměstnanec podepsat pouze v případě, kdy:

• neměl souběžné zaměstnání u více zaměstnavatelů
• a zároveň neměl jiné roční příjmy vyšší než 20 000 Kč podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů.

Roční zúčtování je pro zaměstnance jednoduché a nemusí nic řešit, vše vyúčtuje zaměstnavatel a ten také vyplácí případnou daňovou vratku nebo bonus. Jsou ale případy, kdy zaměstnanec nesplní výše uvedené dvě podmínky a poté pro něj platí povinnost podat daňové přiznání do 2. dubna 2024, případně do 2. května při elektronickém podání. Jaké jsou konkrétní případy?

(1) Zaměstnanec měl dvě práce během jednoho měsíce.

Pokud zaměstnavatel pracoval pro dva zaměstnavatele a u obou mu byla při výplatě stržena záloha na daň z příjmu, tak je nutné odevzdat daňové přiznání. Přičemž při dvou příjmech ze závislé činnosti je možné odevzdat jen daňové přiznání na dvou stránkách zjednodušeného formuláře. Daňové přiznání není nutno podávat, pokud byla stržena daň z příjmu jako srážková daň, to je například u dohody o provedení práce s výdělkem do 10 tisíc.

(2) Zaměstnanec si přivydělával jako OSVČ.

Při práci na hlavní pracovní poměr jsou z hrubé mzdy odváděny sociální i zdravotní odvody, díky tomu je přivýdělek na živnostenský list považován za výkon vedlejší činnosti. Přivýdělek jako OSVČ je vždy nutné přiznat v daňovém přiznání, i když je velikostí zanedbatelný. Zaměstnanec tak musí podávat daňové přiznání a také přehledy na zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

(3) Zaměstnanec měl příjmy z pronájmu.

Investice do nemovitostí a výnos v podobě příjmů z pronájmu je častou formou přivýdělku. Takové pasivní příjmy pak musí zaměstnanec řádně zdanit a přiznat v daňovém přiznání. Díky tomu mu také zaměstnavatel nemůže provést roční zúčtování daně.

(4) Zaměstnanec měl příjmy z kapitálu.

Nejčastějším ziskem z kapitálu jsou například úroky na spořícím účtu nebo z fondového investování. Tyto zisky jsou ale daněny srážkovou daní, takže zaměstnanec je nemusí uvádět do daňového přiznání a může podepsat roční zúčtování daně. To ale neplatí pro zisky z obchodní korporace nebo zisky tichého společníka a mnohé další kapitálové zisky, jako při poskytování úvěrů nebo směnek. Takové příjmy z kapitálu pak musí zaměstnanec přiznat v daňovém přiznání.

(5) Zaměstnanec měl příležitostné příjmy.

Pro příležitostné příjmy platí hranice 30 tisíc za rok. Do této částky jsou příjmy osvobozeny od daně z příjmu a zaměstnanec nemusí podávat daňové přiznání. Nad tuto částku již ale musí. Mezi příležitostné příjmy patří například pronájem movitých věcí nebo příležitostná výdělečná činnost, která není provozována na základě živnostenského listu.

(6) Zaměstnanec prodal nemovitost.

Často je příjem z prodeje nemovitosti od daně z příjmu osvobozen, například pokud nemovitost vlastníte už pět let (deset let), nebo v ní máte bydliště dva roky a déle. Pokud tyto podmínky ale nesplníte, tak je nutné příjem z prodeje dát do daňového přiznání a řádně zdanit. To samé platí i při prodeji movitých věcí nebo akcií, které také můžou být od daně z příjmu za určitých podmínek osvobozeny. Obecně ale platí, že tyto příjmy je nutné uvést v daňovém přiznání, které musí podat sám zaměstnanec.

(7) Zaměstnanec měl dividendy ze zahraničních akcií.

Dividendy z českých akcií se daní srážkovou daní při výplatě. A jejich příjem nemusíte uvádět do daňového přiznání. U příjmu ze zahraničních akcií je to ale jiné. I tyto akcie jsou často daněny srážkovou daní při výplatě dividend. Ale jako příjem ze zahraničí, musíte toto uvést do daňového přiznání a řádně zdanit i v Česku (při překročení limitu). Pokud má Česká republika se zemí výplaty smlouvu o dvojím zdanění, tak často daň z příjmu v Česku ani neplatíte, případně jen doplácíte rozdílnou sazbu.

(8) Zaměstnanec si zrušil životní pojištění.

Mezi finanční produkty, které stát podporuje daňovými odpočty, patří nejen životní pojištění, ale také penzijní připojištění, nebo také doplňkové penzijní spoření. Pokud tyto produkty zrušíte před termínem určeným zákonnými předpisy pro výplatu, tak vám bude nejen strženo penále, ale také budete muset dodanit daňové úlevy, které vám stát poskytl v minulých letech. Z toho důvodu bude nutné odevzdat daňové přiznání.

A nezapomínejme na situaci, kdy zaměstnanec chce podat daňové přiznání.

Zaměstnanec sice nemusí mít povinnost podat daňové přiznání, ale může nastat situace, kdy se mu to vyplatí. Jedním z nejčastějších důvodů tak může být fakt, že nestihnete dodat mzdové účtárně veškerá potvrzení o daňových slevách nebo odpočtech, na která máte nárok. Roční zúčtování je totiž nutné podepsat do 15. února, zatímco daňové přiznání se odevzdává až 1. dubna (v roce 2024 v úterý 2. dubna). Získáte tak měsíc a půl navíc pro obstarání všech potřebných dokumentů.

Daňové přiznání můžete odevzdávat i elektronicky, v takovém případě platí termín 2. května. Pokud navíc vám byla zřízena povinně datová schránka, tak jste povinni daňové přiznání podat elektronicky.

(foto: Unsplash/Pau Casals)