Pokud podnikáte na OSVČ, tak můžete mít podnikání jako hlavní činnost, nebo jako vedlejší. Hlavní rozdíl je v tom, jak velké a kdy platíte zálohy na sociální a zdravotní pojištění.

  • OSVČ hlavní činnost je pro případy, kdy máte podnikání jako jediný, nebo převažující příjem. V takovém případě jako podnikatel platíte minimální zálohy na sociální a zdravotní, nebo případně vyšší zálohy, které vám vyšly v přehledu o příjmech a výdajích na sociální a zdravotní pojišťovně.
  • OSVČ na vedlejší činnost můžete vykonávat, pokud máte sociální a zdravotní pojištění zaplacené z jiné výdělečné činnosti. Nejčastěji je jako vedlejší činnost bráno podnikání při tom, kdy pracujete na plný úvazek. Jako vedlejší činnost se bere také například podnikání starobních důchodců nebo rodičů pobírajících peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek.

Základním kritériem pro zařazení samostatné výdělečné činnosti k vedlejší či hlavní je jedna z následujících podmínek, splněna musí být pouze jedna z nich, ale i více. OSVČ na vedlejší činnost tak je:

  • zaměstnanec, který má účast na nemocenském pojištění (podmínka pro sociální) a alespoň minimální mzdu (podmínka pro zdravotní) (DPP do 10 000 Kč a DPČ do 3 000 Kč nestačí),
  • důchodce (řádný starobní, předčasný, invalidní),
  • rodiče pobírající rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství
  • nebo pečující o dítě mladší 10 let, které je závislé na péči jiné osoby,
  • osoby pečující o osoby blízké a závislé na péči ve stupni II – IV,
  • osoby ve vojenské a civilní službě,
  • student do 26 let připravující se na budoucí povolání.

Tento stav dokazujete na OSSZ i na své zdravotní pojišťovně předložením dokladů, některé z těchto podmínek jsou schopni na OSSZ i zdravotní pojišťovně zjistit sami (například zaměstnání, či pobírání důchodu).

Vyměřovací základ

Při podnikání jako OSVČ na hlavní činnost je nutné platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Na tomto základě platí OSVČ tzv. minimální zálohy, ty pro rok 2020 jsou ve výši 2 544 Kč pro sociální pojištění a 2 352 Kč pro zdravotní pojištění.

Také si přečtěte: Jaké jsou minimální zálohy OSVČ

Při OSVČ na vedlejší činnost se zálohy vždy počítají ze skutečně dosaženého vyměřovacího základu. Ten se počítá z dosaženého zisku zhruba takto:

  • příjmy OSVČ
  • – výdaje (paušální, skutečné)
  • = zisk OSVČ
  • polovina zisku je vyměřovací základ,
  • 13,5 % je sazba zdravotního pojištění a
  • 29,2 % je sazba sociální pojištění.

Zdravotní pojištění na vedlejší činnost

Pro OSVČ na vedlejší činnost platí, že nemusí platit zálohy na zdravotní pojištění. Ani první rok, ani následující roky. Zdravotní pojištění se zaplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích na zdravotní pojišťovnu. Poté je nutno doplatit vypočtené zdravotní pojištění za celý rok.

Kdy je OSVČ brána jako vedlejší činnost najdete v § 7 zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Sociální pojištění u vedlejší činnosti

Pro sociální pojištění platí pravidlo, že to u vedlejší činnosti neplatíte vůbec, pokud se váš hrubý zisk vešel do limitu. Limit pro rok 2019 činil 78 476 Kč, pro rok 2020 pak platí vyšší limit 83 603 Kč. Pokud je tedy váš zisk za rok menší, tak sociální pojištění vůbec neplatíte. Pokud tento limit překročíte, tak platíte sociální pojištění z opravdu dosaženého zisku. Pokud máte OSVČ jako vedlejší činnost jen část roku, tak se limit poměrně snižuje.

Jak se platí sociální pojištění u vedlejší činnosti najdete v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Limit pro sociální pojištění u vedlejší činnosti pro rok 2019 78 476 Kč
Limit pro sociální pojištění u vedlejší činnosti pro rok 2020 83 603 Kč

(foto: Marten Bjork on Unsplash)

Neváhejte sdílet: