Pracující studenti mají nárok nejen na základní slevu na poplatníka, ale také na slevu na studenta. Nárok na ni má ten, kdo studuje a připravuje se soustavně na budoucí povolání. Slevu na dani je možné použít u zaměstnavatele při podepsání prohlášení k dani, stejně tak ji můžou využít i podnikající studenti v daňovém přiznání.

Také si přečtěte: Co je to daňové prohlášení

Daňová sleva na studenta je sleva na dani ve výši 335 Kč měsíčně.

  • Jak velká je to sleva: 4 020 Kč za rok, zaměstnaní uplatňují 355 Kč měsíčně.
  • Kdo má nárok: studenti do 26 let (28 let) věku.
  • Jak uplatnit: v daňovém přiznání, nebo u zaměstnavatele podepsáním prohlášení k dani a v ročním zúčtování.
  • Kdy uplatnit: při daňovém přiznání (březen 2020), u zaměstnavatele každý měsíc.
  • Může přinést daňovou vratku: ANO.
  • Může přinést daňový bonus: NE.

Sleva na studenta je 4 020 Kč

Díky kombinaci slevy na poplatníka a slevy na studenta je celková výše roční daňové slevy 28 860 Kč, což odpovídá měsíční slevě 2 405 Kč. Díky tomu si student může vydělat měsíčně téměř 12 000 Kč bez toho, aby musel platit daň z příjmu.

Za studenta platí zdravotní pojištění stát

Velkou výhodou studenta je také fakt, že za něj zdravotní pojištění platí stát. Minimální pojištění pro OBZP dělá v roce 2019 1 803 Kč, podnikatelé pak mají minimální zálohy stanovené na výši 2 208 Kč. Díky tomu, že za studenta platí zdravotní pojištění stát, tak nemusí doplácet zdravotní pojištění do minimální částky (za OBZP), i když pracuje na dohodu a má nízký příjem.

Při podnikání je student považován za osobu podnikající na vedlejší činnost a není povinen platit minimální zálohy. Zdravotní pojištění platí až při podání přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý rok. Další rok pak platí stanovené zálohy dle předchozích příjmů, není povinen platit minimální zálohy.

Do kdy je možné uplatnit slevu na studenta?

Sleva na studenta je určena pro studenty připravující se na budoucí povolání a zároveň pracující a odvádějící daně z příjmu. Nezáleží na formě studia, můžete studovat prezenčně, kombinovaně nebo distančně, výjimku tvoří pouze nárok na slevu na studenta u doktorských studentů starších 26 let až do 28 let, kdy musí být splněna podmínka prezenčního studia.

Pro nárok na slevu je nutné doložit potvrzení o studiu a sleva je určena pouze pro studenty do 26 let. Máte na ni nárok i v měsíci, kdy oslavujete 26. narozeniny. Pro doktorské prezenční studium platí limit 28 let.

Při skončení studia nárok na slevu zaniká. Nárok na slevu na studenta máte v měsíci, kdy prvního dne v měsíci platilo, že jste studentem. V měsíci následujícím po měsíci ukončení studia tak nárok na slevu na studenta zaniká.

Slevu na studenta je možné uplatnit na různé pracovní smlouvy

Slevu na studenta můžete uplatnit na všechny pracovní smlouvy. Při pravidelném zaměstnání na pracovní smlouvu na HPP i na částečný úvazek nebo při pracích na dohodu (DPP i DPČ). Především díky pracovním dohodám si může student vydělat více v čistém, než řádný zaměstnanec na HPP, který už nestuduje.

Při DPP do 10 000 Kč nebo DPČ do 3 000 Kč není studentovi strháváno sociální a zdravotní pojištění. I přesto by měl pracující student zvážit, zda by se nevyplatilo platit sociální pojištění, protože doba studia se v současnosti nezapočítává jako náhradní doba pojištění při výpočtu starobního důchodu.

Student může daňovou slevu na studenta použít samozřejmě také na jakékoliv další příjmy, například na příjmy z pronájmu nebo z kapitálu.

Studentům se vyplatí podat daňové přiznání

Studenti mají většinou brigády nepravidelně během roku a nemají stálého zaměstnavatele. O prázdninách vydělají často hodně, zatímco během roku se věnují škole. Proto se jim často vyplatí podat v březnu daňové přiznání, a uplatnit tak celou roční výši slevy na poplatníka a slevy na studenta. Protože v některých měsících nepracovali, a nemohli tak uplatnit tyto slevy měsíčně při výplatě čisté mzdy.

Díky uplatnění daňových slev ročně můžou dosáhnout na daňovou vratku a stát jim vrátí část již zaplacené daně z příjmu zpět. Daňovou vratku můžou dostat i díky podepsání ročního zúčtování daně, to má ale několik podmínek, které musí splnit:

  • Student může pracovat u více zaměstnavatelů za rok, ten poslední pak provádí roční zúčtování.
  • Nesmí ale nikdy pracovat pro dva a více zaměstnavatelů v rámci jednoho měsíce.
  • U každého zaměstnavatele musí podepsat prohlášení k dani z příjmu.
  • A každý zaměstnavatel mu musí vystavit vyúčtování z příjmů ze závislé činnost za daný rok.
  • Poté je možné, aby poslední zaměstnavatel provedl studentovi roční zúčtování, ve kterém student může uplatnit i všechny daňové slevy a daňové odpočty, na které má nárok.

Kdy má student nárok na daňovou vratku? Příklad

Adam je studentem vysoké školy a pracuje na DPP u zaměstnavatele A. U tohoto zaměstnavatele dostává měsíční výplatu 10 000 Kč, díky tomu, že je student a že je DPP s výdělkem do limitu 10 tisíc měsíčně, tak neplatí sociální ani zdravotní odvody. Daň z příjmu se mu díky využití slevy na poplatníka sníží na nulu a každý měsíc dostává čistou mzdu 10 000 Kč.

O prázdninách, v červenci a v srpnu, Adam kromě zaměstnavatele A, pracuje i u zaměstnavatele B. Má opět DPP a měsíční výplatu 20 000 Kč. U tohoto zaměstnavatele už nemůže podepsat prohlášení k dani a nemůže uplatnit daňovou slevu. Protože je hrubá mzda nad limit 10 000 Kč, jsou mu strhávány odvody na sociální i zdravotní pojištění. Jeho čistá mzda tak je ve výši 13 780 Kč. Na dani z příjmu je mu v červenci a v srpnu strženo celkem 8 040 Kč.

Roční Adamovy výdělky jsou takovéto:

  • zaměstnavatel A: 12 x 10 000 Kč, podepsáno prohlášení a využity daňové slevy, celkem 120 000 Kč za rok čistého,
  • zaměstnavatel B: 2 x 20 000 Kč, stržena daň z příjmu i sociální a zdravotní pojištění, příjem celkem 27 560 Kč, na dani z příjmu zaplaceno 8 040 Kč.

Adam si nemůže nechat udělat roční zúčtování daně u zaměstnavatele A, protože pracoval pro dva zaměstnavatele v jednom měsíci (v červenci a v srpnu). Může ale v březnu 2020 podat daňové přiznání:

  • za celý rok má nárok na celkovou slevu na dani z příjmu ve výši 28 860 Kč,
  • ze své daňové slevy využil pouze 18 000 Kč u zaměstnavatele A,
  • proto v ročním výpočtu daně může použít i zbývající část slevy a v rámci daňové vratky mu bude vrácena daň z příjmu 8 040 Kč, která mu byla stržena během letních měsíců,
  • k daňovému přiznání musí doručit potvrzení o příjmech od všech zaměstnavatelů.

(foto: Banter Snaps on Unsplash)

Neváhejte sdílet: