Zálohy na daň z příjmu odvádí hlavně zaměstnanci, za které to dělá zaměstnavatel. Ale krom závislé činnosti je třeba odvádět zálohy na daň i jako OSVČ. A to pokud jste platili za minulý rok daň z příjmu vyšší než 30 000 Kč.

Záloha na daň

Zálohy jsou definovány zákonem o daních z příjmů §38a. Ten stanovuje, že zálohy jsou splatné v průběhu daňového období a dále specifikuje, kdo zálohy odvádí a do kdy.

Záloha na daň z příjmu je záloha, kterou si předplácíte povinnou daň z příjmu. Daň z příjmu jako taková se totiž platí až po skončení zúčtovacího období. Zaměstnanci platí daň po podpisu ročního zúčtování daně. OSVČ a další platí daň z příjmu zase na základě podaného daňového přiznání.

Zálohou, kterou odvádíte během roku, si předplácíte povinnou daň z příjmu. Přičemž ideálně by součet záloh v daném daňovém období byl roven celkové daňové povinnosti poplatníka. V realitě, ale často celková záloha je nižší či vyšší, než je konečná povinná daň z příjmu.

Kdo musí platit zálohy na daň z příjmu

  • Zálohu platí zaměstnavatelé za své zaměstnance. Zálohu na daň odvádí každý měsíc, dle výpočtu ze superhrubé mzdy a po uplatnění daňovým slev, na které má poplatník nárok a které se uplatňují měsíčně.
  • Další poplatníci, kteří měli v minulém období vyšší daňovou povinnost než 30 000 Kč za rok, platí zálohy každého půl roku. Splatnost záloh je 15. června a 15. prosince, výše zálohy je rovna 40 % vypočtené daně z příjmu v minulém daňovém období.
  • Poplatníci, kteří pak měli v minulém období daňovou povinnost vyšší než 150 000 Kč, platí zálohy čtvrtletně. Splatnost záloh je vždy 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince a zálohy na daň jsou ve výši jedné čtvrtiny poslední známé daňové povinnosti.

Dané limity jsou brány pouze z některých příjmů. U příjmů dle §6 odvádí zálohy zaměstnavatel. Příjmy dle §7 (OSVČ), §8 (příjmy z kapitálu) a §9 (příjmy z pronájmu) se počítají do celkového limitu daňové povinnosti. Zálohy na daň z příjmu tak budete muset platit, i když máte vysoké příjmy jen například z pronájmu nebo z kapitálu. Ostatní příjmy dle §10 nejsou do limitu brány v úvahu.

Kdo zálohu na daň platit nemusí:

  • poplatník, který měl daň z příjmu nižší než 30 000 Kč,
  • municipality (obce nebo kraje),
  • zůstavitel ode dne smrti,
  • poplatník, který platí paušální daň.

Zálohu na daň také nemusí odvádět poplatníci, kteří provozují své podnikání první rok. Není totiž zatím známa jeho daňová povinnost, na základě které by se odváděla daňová záloha.

Zálohu také neplatí poplatník, který má vysokou daňovou povinnost dle §10 zákona o daních z příjmů. To jsou tzv. ostatní příjmy, ze kterých je nutno platit daň, do nich spadá například příjem při prodeji nemovitosti nebo výhry z hazardu.

Splatnost záloh na daň z příjmu v roce 2020:

  • do 16. 3. 2020 (první čtvrtletní záloha),
  • do 1. 4. 2020 (platba daně),
  • do 15. 6. 2020 (druhá čtvrtletní nebo první pololetní záloha),
  • do 1. 7. 2020 (platba daně),
  • do 15. 9. 2020 (třetí čtvrtletní záloha),
  • do 15. 12. 2020 (čtvrtá čtvrtletní nebo druhá pololetní záloha).

Záloha na daň se platí vždy do 15. posledního měsíce v daném čtvrtletí nebo pololetí, podle toho s jakou frekvencí jste povinni zálohu platit. Pokud tento den připadá na víkend, tak splatnost je první následující pracovní den.

Datum splatnosti je datem, kdy finanční správa musí mít peníze na účtu. Na to je třeba dávat pozor při zadávání plateb v bance či na poště.

Výše z záloh se počítá jako 40 % (při pololetní) nebo 25 % (při čtvrtletní splátce) minulé daňové povinnosti. A daň se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

(foto: John Sekutowski on Unsplash)

Neváhejte sdílet: