Mateřská neboli peněžitá pomoc v mateřství je sociální dávka, která je vyplácena z nemocenského pojištění. Svou výší má téměř zcela nahradit vypadlý příjem při narození dítěte.

Peněžitá pomoc v mateřství neboli mateřská

  • Kdo má nárok: matka, za určitých podmínek i otec dítěte.
  • Jaké podmínky je nutno splnit: účast na nemocenském pojištění po 270 dnů v uplynulých dvou letech, účast na nemocenském pojištění v okamžiku odchodu na mateřskou.
  • Jak zažádat: na základě potvrzení od lékaře, žádost předává zaměstnavatel na OSSZ, OSVČ podává žádost na OSSZ.
  • Kdy se čerpá dávka: po dobu 28 týdnů, 37 týdnů u vícečetného porodu, na mateřskou se odchází šest až osm týdnů před plánovaným termínem porodu.
  • Kolik je mateřská: je počítána podle vyměřovacího základu, konkrétně je dávka stanovená na 70 % redukovaného vyměřovacího základu za kalendářní den, její výše tak závisí na výši mzdy/platu v posledním roce před odchodem na mateřskou.

Na mateřskou nemá nárok každý

Na mateřskou mají nárok pouze ženy (a muži), kteří byli účastni systému nemocenského pojištění. Základní podmínkou je mít účast na nemocenském pojištění po 270 dnů během uplynulých dvou let. Zároveň musí být žena účastna nemocenského pojištění při odchodu na mateřskou.

Vzhledem k tomu, že nemocenské je povinně placeno pouze při zaměstnaneckém poměru, tak řada žen nedosáhne na přiznání peněžité pomoci v mateřství. Nejčastěji jsou to OSVČ, které si platí pouze základní sociální pojištění, jeho součástí není nemocenské pojištění. To si musí žena OSVČ platit dobrovolně, aby měla nárok na mateřskou.

Účast na nemocenském pojištění se sčítá, není nutné doby 270 dní dosáhnou pouze u jednoho zaměstnavatele. Jednotlivá zaměstnání se sčítají, stejně tak se přičítá doba, kdy si žena platila nemocenské pojištění dobrovolně jako OSVČ.

Kdo nemá nárok na mateřskou:

  • OSVČ, která si neplatila nemocenské pojištění,
  • osoby pouze pobírající důchod,
  • nepracující studenti,
  • nezaměstnaní,
  • osoby pracující na DPP s měsíční odměnou 10 000 a méně,
  • žena, která je na rodičovské s dítětem a předchozí pracovní poměr již skončil.

Co je to ochranná lhůta?

Ochranná lhůta je dlouhá 180 dní, tedy zhruba půl roku ode dne zániku pojištění. Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu než 180 dní, pak je ochranná lhůta ve délce tolika kalendářních dnů, kolik dní bylo placeno z daného zaměstnání nemocenské pojištění.

Vzhledem k tomu, že při nároku na mateřskou je důležitý okamžik odchodu na mateřskou, je ochranná lhůta zavedena jako ochrana pro ženy, které ztratily zaměstnání těsně před odchodem na mateřskou. V této době platí, že žena má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, pokud je v ochranné lhůtě a pokud má splněnu podmínku 270 dní účasti na nemocenském pojištění.

Jaká se vyplňuje žádost?

O mateřskou zažádáte na tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Tento formulář vydává lékař-gynekolog, na žádosti potvrzuje očekávaný den porodu. Žena si poté sama volí, kdy nastoupí na mateřskou, tento nástup je stanoven na období mezi 6 až 8 týdnů před termínem porodu.

Kdy může na mateřskou otec dítěte?

Na mateřskou dovolenou může nastoupit i otec dítěte. Pro to musí splnit několik podmínek:

  • účast 270 dnů během dvou let na nemocenském pojištění,
  • být účasten nemocenského pojištění nebo být v ochranné lhůtě (ta pro muže dělá pouhých 7 dní),
  • musí uzavřít s matkou dítěte písemnou smlouvu o tom, že bude pečovat o dítě
  • a podat žádost na OSSZ (Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče).

Muž může na mateřskou nastoupit až po šestinedělí. Před porodem a během 6 týdnů po porodu může peněžitou pomoc v mateřství čerpat pouze matka. Muž musí dávku čerpat minimálně 7 souvislých dní a nejdéle je dávka poskytována 22 týdnů, 31 týdnů u vícerčat.

Může se na mateřské pracovat?

V dnešní době platí celkem benevolentní pravidlo, že žena pobírající mateřskou může při pobírání dávky i pracovat. Je to ovšem omezeno tím, že nemůže pracovat v práci, ze které jí plyne tato dávka. Nemůže také pracovat během šestinedělí.

V praxi to znamená, že není možné pobírat mateřskou a zároveň vykonávat práci na stejné pozici a se stejnou pracovní smlouvou, ani na zkrácený úvazek. Je možné ovšem u toho samého zaměstnavatele pracovat na jiné pozici s jinou pracovní smlouvou. Případně je možné pracovat na stejné pozici pro jiného zaměstnavatele.

OSVČ nemusí přerušovat během pobírání mateřskou živnost, ale není možné, aby ji vykonávaly osobně. Je tak nutné, aby provoz živnost zajistili zaměstnanci nebo spolupracující osoby. Pokud je mateřská čerpána ze zaměstnání, tak je možné si přivydělávat jako OSVČ bez omezení.

Jak přejít z mateřské na rodičovskou?

Peněžitá pomoc v mateřství je pobírána pouze přesně danou dobu 28 či 37 týdnů. Poté si musí žena zažádat o rodičovský příspěvek. Je dobré žádat o dávku s předstihem, doporučuje se tři až čtyři měsíce po porodu. Je možné ale žádat i zpětně a to až 3 měsíce. Rodičovskou poté může pobírat kterýkoliv z rodičů.

K žádosti o rodičovskou je nutné nejdříve nechat potvrdit formulář Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku na OSSZ a ten poté donést na úřad práce, k žádosti o rodičovský příspěvek dodejte ještě občanský průkaz a rodný list dítěte.

(foto: Luma Pimentel on Unsplash)

Neváhejte sdílet: