Od začátku roku platí vyšší minimální mzda. Na jejím zvýšení se shodla koncem roku tripartita vlády, odborů a zaměstnavatelů. Minimální mzda je tak pro rok 2020 stanovena na výši 14 600 Kč.

To se samozřejmě nelíbí zaměstnavatelům, protože zvýšení o 1 250 Kč (v roce 2019 byla minimální mzda 13 350 Kč) znamená vyšší náklady na sociální a zdravotní pojištění a zvýšení těchto odvodů dost zvyšuje náklady práce. A zvýšení minimální mzdy se nejspíš nebude líbit ani lidem pracujícím na zkrácený úvazek, zvyšuje se totiž zdravotní pojištění, které musí být odvedeno.

Jak se zvyšují náklady práce

Z každé zaplacené hrubé mzdy jsou strhávány odvody na sociální a zdravotní pojištění. Při závislé výdělečné činnosti se odvody odvádí ze strany zaměstnance a také ze strany zaměstnavatele. Odvody se počítají procentem z hrubé mzdy, při zvýšení hrubé mzdy se tak zvyšuje také celková částka odvedená z této mzdy státu. Přesný výpočet pro minimální mzdu v roce 2019 a 2020 najdete v tabulce.


2019 2020
Minimální mzda 13 350 14 600
Zdravotní pojištění zaměstnanec 601 658
Sociální pojištění zaměstnanec 868 949
Zdravotní pojištění zaměstnavatel 1 202 1 314
Sociální pojištění zaměstnavatel 3 338 3 621
Odvody zaměstnavatele 4 540 4 935
Celková cena práce = superhrubá mzda 17 900 19 535
Daň z příjmu – sleva na poplatníka 2 685 – 2 070 = 615 2 940 – 2 070 = 870
Čistá mzda 11 266 12 124

Náklady práce se tak zvyšují o 1 250 Kč, o tolik se zvýšila minimální mzda. Ale pro zaměstnavatele ještě dále rostou povinné odvody, které v roce 2020 dále zvyšují náklady práce o 395 Kč. Celkové náklady práce tak rostou téměř o půldruhého tisíce, přesně o 1 645 Kč.

Zvyšuje se zdravotní pojištění pro OBZP

Platí, že zdravotní pojištění musí být odvedeno ve výši odvodů z minimální mzdy. Minimálně tedy musí být zaplaceno na zdravotním pojištění 1 971 Kč. To je částka, kterou platí osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Platí to například pro nezaměstnané, kteří nejsou registrováni na úřadu práce, pro studenty s přerušeným studiem nebo třeba pro ty, co mají příjmy pouze z pronájmu.

Zaměstnanec odvede více státu z částečného úvazku

Minimální platba zdravotního pojištění ale také zvyšuje odvody zaměstnance, který pracuje pouze na částečný úvazek. V takovém případě totiž vždy platí, že osoba musí mít zaplaceno zdravotní pojištění z minimální mzdy. Pokud je odměna menší než 14 600 Kč, tak se zdravotní pojištění nejdříve dle příslušných procent strhne zaměstnanci i zaměstnavateli. A pokud je součet těchto dvou odvodů menší než 1 971 Kč, tak rozdíl doplatí zaměstnanec.

Pokud tedy není zaměstnanec státním pojištěncem, osobou, za kterou odvádí zdravotní pojištění stát (studenti, důchodci, osoby pobírající rodičovský příspěvek a další), tak se mu zmenší čistá mzda, protože se zvyšují tyto povinné odvody. To samé platí jak pro klasické zaměstnanecké smlouvy na částečný úvazek, tak i pro DPP nad limit 10 000 Kč výdělku měsíčně nebo DPČ nad limit 3 000 Kč měsíčně.

Také si přečtěte: Jak se daní práce na dohodu

Vyšší limit pro daňový bonus, pro zdanění důchodů nebo školkovné

Na minimální mzdu jsou navázány i další limity pro výpočet daní. Pro výplatu daňového bonusu je třeba dosáhnout minimálního výdělku ve výši šestinásobku minimální mzdy ročně. Pro rok 2020 tak platí limit 87 600 Kč. Tolik si musíte vydělat za rok, abyste měli nárok na výplatu daňového bonusu.

Další limit si musí hlídat osoby pobírající státní důchod. Platí totiž, že z důchodů se neplatí daň z příjmu. A to až do ročního limitu ve výši 36násobku minimální mzdy. V roce 2020 se tento limit zvyšuje na 525 600 Kč za rok. Pokud je důchod vyšší, platí se z něj 15% daň z příjmu.

Zvýšením minimální mzda se také zvyšuje daňová sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení. Tato sleva odpovídá ročně maximálně částce rovnající se minimální mzdě. Za rok 2019 si tak můžete v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání teď odečíst 13 350 Kč. Za rok 2020 si budete moci odečíst až 14 600 Kč.

(foto: Jordan Rowland on Unsplash)

Neváhejte sdílet: