Superhrubá mzda je pojem, který se dostal do českého daňového světa v roce 2008 s daňovou reformou. Superhrubá mzda není žádná speciální forma mzdy, je to jen způsob, jak se počítá daň z příjmu. V zákonu to najdete v § 6 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který říká:

Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů21) povinen platit zaměstnavatel (dále jen „povinné pojistné“); částka odpovídající povinnému pojistnému se při výpočtu základu daně připočte k příjmu ze závislé činnosti i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá.

Zákon o daních z příjmů

Znamená to tedy, že superhrubá mzda, neboli dílčí základ daně z příjmu, je rovna příjmům ze závislé činnosti (hrubá mzda), které jsou navýšené o odvody na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel. V realitě tak platí, že 15% daň z příjmu se platí z větší částky, než jaká je hrubá mzda zaměstnance, protože daň z příjmu zaměstnanec platí i z odvodů, které zaplatil zaměstnavatel.

K čemu je superhrubá mzda?

Superhrubá mzda byla zavedena s cílem reformy daně z příjmu. Zavedením superhrubé mzdy bylo ukázáno, že náklady na práci nejsou jen mzda vyplácena zaměstnancům a že zaměstnavatelé mají i další náklady na práci. Superhrubá mzda navíc přišla s rovnou 15% daní bez ohledu na výši příjmu, na první pohled jde tak o rovné zdanění zaměstnanců.

Na druhou stranu ale zdanění superhrubé mzdy znamenalo, že se platí daň z příjmu z větší částky, než se platila před rokem 2008, navíc se platí vlastně daň z odvedených daní (odvody zaměstnavatele). Spolu s dílčím základem daně byly upraveny i daňové sazby, od roku 2008 je tak jedna daňová sazba pro daň z příjmu na úrovni 15 %, zatímco dříve mohla daň z příjmu představovat až 32 %.

Jak se počítá superhrubá mzda?

Výpočet superhrubé mzdy je jasně daný zákonem. Superhrubá mzda je součet hrubé mzdy a odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Výpočet vypadá zhruba takto:

  • hrubá mzda 34 105 Kč (průměrná mzda v ČR pro druhý kvartál 2019,
  • odvod zaměstnavatele na zdravotní pojištění (9 % z hrubé mzdy) = 3 070 Kč,
  • odvod zaměstnavatele na sociální pojištění (25 % z hrubé mzdy) = 8 527 Kč,
  • superhrubá mzda = 34 105 + 3 070 + 8 527 = 45 702,
  • z této částky se poté odvádí 15% daň z příjmu.

Jaká je historie superhrubé mzdy?

Zavedení superhrubé mzdy vyvolává už jednu dekádu politické debaty o jejím opětovném zrušení. Argumentem je to, že superhrubá mzda a její počítání zkresluje výpočet daně z příjmu a dělá ho zbytečně složitým.

  • Reformu daní z příjmů a superhrubou mzdu zavedla vláda Mirka Topolánka (ODS), s platností od ledna 2008.
  • Superhrubá mzda především přinesla rovné zdanění a rovnou daň z příjmu ve výši 15 %.
  • Byla považována za dočasné řešení.
  • S institutem superhrubé mzdy politici příliš nesouhlasili a brzy se začalo mluvit o jejím zrušení.
  • Zrušení superhrubé mzdy měla v programu už vláda Petra Nečase (ODS), která byla u moci 2010 – 2013.
  • Legislativní návrh o zrušení superhrubé mzdy přišel už v roce 2015 od samotné ODS, tedy vynálezce superhrubé mzdy.
  • V dnešní době prosazuje zrušení superhrubé mzdy kromě ODS, také ANO, která chce upravit zdanění zaměstnanců, zrušit superhrubou mzdu a celkově snížit daně.
  • Proti je ovšem ČSSD, které v tom vidí hlavně výrazný výpadek státních příjmů.
  • Jako programový cíl byla superhrubá mzda uvedena u vlád Petra Nečase (ODS), Bohuslava Sobotky (ČSSD) i u obou vlád Andreje Babiše (ANO).
  • Za zrušení superhrubé mzdy se v současné době staví jak Andrej Babiš, tak i ministryně financí Alena Schillerová. Pro zrušení se vyslovil i předseda ODS Petr Fiala.

(foto: Fabian Blank on Unsplash)

Neváhejte sdílet: