Státní pohřeb je slavnostní pohřeb, kterým daný stát vyjadřuje úctu zemřelé osobě. Je to ceremoniální obřad vyjadřující úctu osobě, která se nějakým způsobem zasloužila o stát. Státní pohřeb není zakotvený v žádném českém zákoně, a jeho průběh se tak řídí víceméně zvyklostmi. Státní pohřeb je tradičně určen nejvyšším státním představitelům daného státu. Na státní pohřeb většinou jezdí představitelé i jiných států.

Stát má i další možnosti, jak uctít zemřelého.

  • Nejvyšší ceremonií je uspořádání státního pohřbu, ten je určen pro nejvyšší představitele státu.
  • Kromě státního pohřbu je možné uspořádat pohřeb se státními poctami, takový byl například pohřeb Karla Gotta.
  • Je také možné uspořádat vojenský pohřeb, ten je většinou určený pro vojáky.
  • V různých zemích je také možné uspořádat panovnický pohřeb.

Pokud jde o samotnou podobu státního pohřbu, tak o jeho pořádání rozhoduje parlament, vláda nebo ústavní činitelé. Samotný pohřeb je veřejná záležitost, má přístup široká veřejnost, jsou pozvaní státní činitelé českého státu i dalších států světa. Pohřeb začíná veřejným vystavením rakve s čestnou stráží a smutečním průvodem. Následují většinou vojenské pocty a bývá vyhlašován státní smutek.

Státní pohřeb je určen především pro významné státníky a politiky. V Česku se takto pohřbívali zatím především prezidenti, zaznamenané jsou například tyto státní pohřby:

  • za první republiky to byl pohřeb Tomáše Garrigue Masaryka,
  • státní pohřeb měl i druhý československý prezident Edvard Beneš,
  • státní pohřeb měli i komunističtí prezidenti Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Ludvík Svoboda,
  • v roce 2006 měl státní pohřeb 64 let po své smrti i předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, který byl nacisty popraven,
  • první český prezident Václav Havel měl státní pohřeb v roce 2011.

Kdo může mít státní pohřeb

O státním pohřbu se diskutovalo v souvislosti s úmrtím Karla Gotta, jeho pohřeb byl nakonec jen pohřeb se státními poctami, protože příbuzní státní pohřeb odmítli. O státním pohřbu se mluví také v souvislosti s úmrtím předsedy Senátu Jaroslava Kubery,

Dle etikety a tradicí by měl státní pohřeb náležet pouze vrchním představitelům státu, státní pohřeb tak byl vypraven zatím pouze prezidentům. V souvislosti s úmrtím Karla Gotta se i tak o státním pohřbu mluvilo, prosazoval to předseda vlády Andrej Babiš.

Další podmínkou státního pohřbu je ovšem to, že by s tím měla souhlasit rodina zemřelého. Což vdova po Karlu Gottovi Ivana Gottová odmítla.

Státní pohřeb Jaroslava Kubery by splňoval podmínky pohřbu nejvyššího státního zastupitele, byl předsedou Senátu a navíc umřel ve funkci. Na druhou stranu proti tomu mluví fakt, že tradičně získali v Česku státní pohřeb pouze prezidenti. Každopádně pravomoc navrhnout státní pohřeb má vláda nebo i parlament.

Co je to státní pohřeb

Státní pohřeb je nejvyšší ceremoniální pocta zemřelému, který se nějakým způsobem zasadil o chod českého státu. Tradičně je tento typ pohřbu vyhrazen prezidentům nebo předsedům vlád. V Česku (a Československu) byly zatím státní pohřby vyhrazeny víceméně prezidentům.

Státního pohřbu se dle tradice účastní zastupitelé českého i zahraničních států. Samotné rozloučení může být soukromé i veřejné, součástí státního pohřbu je také vyhlášení státního smutku.

Každopádně poslední slovo při přípravě pohřbu by měla mít rodina zesnulého. Ta může odmítnout státní pohřeb jako takový nebo upravit jednotlivé části pohřbu.

Kdy se ozvou sirény

Kromě státního pohřbu, pohřbu se státními poctami a vojenského pohřbu může český stát uctít památku zesnulých poplašnými sirénami. Ty se pak rozezní v daný den na předem danou dobu. Určitým způsobem toto nahrazuje úctu vzdávanou minutou ticha.

Poplašné sirény už se rozezněly například při úmrtí českých vojáků, při příležitosti neštěstí v ostravské nemocnici nebo po střelbě v Uherském Brodě.

(foto:  Kerri Shaver on Unsplash)

Neváhejte sdílet: