Životní a existenční minimum jsou důležité instituty českého sociálního systému. Podle výše životního nebo existenčního minima se posuzuje nárok na sociální dávky či při posuzování hmotné nouze. Na výši životního minima také závisí například srážky ze mzdy při exekuci.
Výše životního a existenčního minima je stanovena administrativně na pevnou částku. Nemění se tedy podle vývoje ekonomiky ani podle růstu inflace. V posledních letech česká ekonomika výrazně rostla, ale životní ani existenční minimum se nezvyšovalo. A přestávalo odpovídat svému nastavení v rámci záchranné sítě českého sociálního systému.
Vzhledem k tomu, že životní a existenční minimum bylo ve stejné částce od roku 2012, tak vláda v roce 2020 konečně přistoupila ke zvýšení obou těchto částek a to v mimořádném termínu od 1. dubna. Od té doby existenční i životní minimum pravidelně rostou. Životní i existenční minimum se zvyšuje o 13,2 %, což odpovídá kumulovanému růstu indexu spotřebitelských cen od roku 2012.
Růst životního a existenčního minima 2024:
- životní minimum pro jednotlivce: 4 860 Kč,
- existenční minimum: 3 130 Kč.
- Zvýšení pro rok 2024 zatím nebylo schváleno.
- Částky zůstávají na stejné hodnotě jako v roce 2023.
Životní minimum pro domácnost pak bude vypadat takto:
| 2024 | |
|---|---|
| Jednotlivec | 4 860 |
| První osoba v domácnosti | 4 470 |
| Druhý a další dospělý v domácnosti | 4 040 |
| Dítě od 15 do 26 let | 3 490 |
| Dítě od 6 do 15 let | 3 050 |
| Dítě do 6 let | 2 480 |
| Existenční | 3 130 |
Životní minimum
Životní minimum je minimální peněžní příjem, který by měl stačit na zajištění výživy a dalších osobních potřeb jedné dospělé osobě. Je to hranice příjmu, která je společností uznatelná jako základní příjem pro přežití a začlenění do společnosti.
Existenční minimum
Oproti tomu existenční minimum je hranice příjmů, která je nutné pro přežití. Tento příjem zajišťuje nezbytnou výživu a základní osobní potřeby na úrovni přežití. Nižší částka existenčního minima byla zavedena pro lepší motivaci osob v hmotné nouzi.
Právní úprava životního a existenčního minima
Životní i existenční minimum jsou upraveny v daném zákoně a dále pak se jejich výše reguluje nařízením vlády. Institut existenčního a životního minima se také používá v zákoně o hmotné nouzi a také v zákoně o státní sociální podpoře.
- zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,
- nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima,
- zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi,
- zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
Co ovlivňuje výše životního a existenčního minima
Na výši životní minima jsou navázané sociální dávky, především nárok na tyto sociální dávky. Jde například o přídavky na děti nebo pomoc v hmotné nouzi. Dále pak změna ovlivní například i srážky ze mzdy při exekuci nebo výpočet alimentů.
- Přídavek na dítě: sociální dávka je poskytována při čistém příjmu domácnosti do 3,4násobku životního minima, hranice pro vyplácení dávky se tak zvyšuje.
- Porodné: i porodné se poskytuje do výše čistého příjmu 2,7násobku životního minima, při porodu prvního a druhého dítěte.
- Příspěvek na bydlení: nárok na něj se posuzuje dle životního minima domácnosti, stoupne tedy šance, že při zvýšení životního minima budete mít nárok na tuto dávku.
- Příspěvek na živobytí: jeho výplata se také odvíjí od velikosti životního minima, stát bude na tomto příspěvku vyplácet více a nejspíš na tuto dávku dosáhne více lidí.
- Doplatek na bydlení: posuzuje se na základě stejných podkladů jako příspěvek na živobytí.
- Mimořádná okamžitá pomoc: její výše je navázána na násobky životního minima, přičemž o násobku rozhoduje konkrétní situace a kontext, výše vypláceno dávky vzroste.
- Srážky při exekuci: velikost nezabavitelného minima se odvíjí od velikosti životního minima, v exekuci tam bude zabavována nižší částka.
(foto: Max Böhme on Unsplash)