„Co je tohle za nesmysl“, říkáte si? „Vždyť záznamy v registru dlužníků jsou přece překážkou pro získání půjčky! Proto se tak často inzerují půjčky bez registru, kde nebankovní společnost půjčuje těm, co mají v registrech nějaký vroubek!“ Z tohoto pohledu máte samozřejmě pravdu. Jenže se týká jen jednoho typu dlužnických záznamů. Podívejme se proto, jaké zápisy se v registrech evidují a které z nich vám mohou dopomoci k levnějšímu úvěru.
Co jsou registry dlužníků a které v ČR najdete?
Na českém finančním trhu se v posledních letech prosazuje hned několik dlužnických registrů. Pokud pomineme registr exekucí a insolvencí (které vedou informace o již vymáhaných nesplácených dluzích), nahlížejí banky a značná část nebankovních společností do těchto databází:
- BRKI: Bankovní registr klientských informací – registr bankovních půjček, s registrem spolupracují všechny banky, které nabízejí spotřební půjčky a hypotéky,
- NRKI: Nebankovní registr klientských informací – registr nebankovních půjček, členství v registru je pro nebankovky dobrovolné (a placené), do registru ale mají přístup i banky,
- SOLUS – „hříšnický registr“ – zaznamenává prohřešky ve splácení, i z půjček evidovaných v BRKI a NRKI, registr SOLUS má i samostatný Pozitivní registr, ten se nejvíce podobá registru NRKI,
- REPI: Registr platebních informací – zde nejde o půjčky, ale o služby pravidelně hrazené zpětně fakturou, typicky telefon, energie, nájem apod.
- EUCB: European United Credit Bureau – mezinárodní registr nebankovních půjček, postupně s ním začínají spolupracovat i české úvěrové společnosti.
Finanční domy rozeznávají dva typy záznamů v registrech: pozitivní a negativní
Do dlužnických registrů se zaznamenává vše. Nikoliv jen nesplácení nebo prodlení s nějakou splátkou. Pouze jediný registr SOLUS slouží primárně jako evidence prohřešků. Ty ostatní jsou běžnými databázemi, co pomáhají poskytovatelům půjček udělat si přehled finanční situaci nového žadatele o úvěr.
Do dlužnických registrů se proto zapisují:
- Pozitivní informace: tedy neutrální záznam o tom, že byla uzavřena půjčka. Velmi důležité jsou záznamy o pravidelně zasílaných splátkách. Zaznamenává se však i každá podaná žádost o další půjčku a její výsledek (schválení, zamítnutí nebo i stažení žádosti ze strany žadatele). Pozitivní informace jsou v registru vedeny po celou dobu trvání půjčky, mažou se až čtyři roky po té, co byla celá půjčka splacena.
- Negativní informace: tedy záznamy o prodlení se splácením nebo záznamy o nesplácení. U půjček je praxe taková, že první tři měsíce zůstávají negativní záznamy jen v původním registru (BRKI, NRKI, REPI). Po třech měsících nesplácení už se propíší i do SOLUS. Proto je SOLUS registr považován za strašáka, neboť lidé v něm vedení už mají poměrně „velký vroubek“.
Půjčují i banky lidem se záznamem v registru?
Doposud jste možná vnímali banku jako finanční dům, který nepůjčí nikomu, kdo se v registru dlužníků vůbec kdy objevil. Už ale víte, že registr dlužníků není jen jeden a že zdaleka neeviduje jen prohřešky se splácením a nedoplatky na fakturách za energie nebo za telefon.
Z logiky výše uvedených faktů (o vícero registrech a o záznamech pozitivních a negativních) je zřejmé, že i banky půjčují lidem, kteří mají v registrech své zápisy. Ovšem, nesmí jít o registr SOLUS. Dále je nutné, aby záznamy o žadateli zapsané v BRKI a NRKI vyhovovaly obchodní (úvěrové) politice banky. To znamená:
- aby záznamy byly jen pozitivní (žádné nedoplatky a významnější prodlení) a
- aby žadatelům se zápisem v registrech zůstávalo z jejich příjmů dostatek na splácení ještě další požadované půjčky.
Podrobnosti o obou podmínkách a jejich variacích si můžete pročíst tady. Ještě dodejme, že vedle dostatku peněz na samotné splátky by měl být žadatel schopen během trvání úvěru také spořit – zvyšovat své finanční rezervy. Zde nejde o bezpodmínečné pravidlo, ale o tip, který pomůže překonat období s nižšími příjmy vyvolané kupříkladu pracovní neschopností.
Jakým způsobem ovlivní úvěrová historie žadatele konečnou cenu půjčky?
Nyní už se můžeme vrátit k tvrzení z titulku článku: “Registry dlužníků vám mohou pomoci získat levnější půjčku”. Možná už jste si dokázali odpovědět, jak je tohle možné: banka mnohem ochotněji půjčí žadateli, jehož úvěrovou historii zná, a ví o něm, že vždycky splácel řádně, podle dohodnutého splátkového kalendáře. Nemíval ani zpoždění, ale ani nesplácel předčasně.
Takový žadatel je pro banku dobře čitelný a méně rizikový. Proto jej může banka „odměnit“ nižší úrokovou sazbou na půjčce. Naopak člověk, který o půjčku žádá vůbec poprvé, je pro banku vyloženě záhadou. Takovým žadatelům nasazuje cenu půjčky na úrovni o něco vyšší, než by odpovídala jeho současné úvěruschopnosti.
(foto: Unsplash) (sponzorovaný obsah)