Tuhle pranostiku nejspíš všichni znáte. Je v ní schované hodně. Začátek jara, prodlužování dne a navíc Hromnice. Které jsou 2. února a v roce 2020 je oslavíme v neděli 2. 2. 2020. Není to magické datum?

Co jsou to Hromnice?

Hromnice je křesťanský svátek, který připadá na začátek února. Tento den značí 40 dní od narození Ježíše. Je to den, kdy ho Maria a Josef přinesli do jeruzalémského chrámu a odevzdali Bohu. V kostele se potkali s prorokem Simeonem, který ho nazval „světlem k osvícení pohanů“. Hromnice tak byly v Řecku a přidružených oblastech označovány jako Hypapanti, tedy jako tzv. setkání. Symbolika tohoto dne odkazuje na setkání starce a dítěte, staré a nové doby, zanikajícího pohanství a nového počátku v Kristu.

Co to má společného se svíčkou

Protože Ježíš představoval světlo, tak Hromnice se postupem času přetvářely ve svátky světla. Teplé svíce přinášely křesťanskou vzpomínku a odkazovali na záři pocházející z postavy Ježíše. V Hromnících se tak střetává staré a nové, stejně tak se střetává tma a světlo. Světlo má v tomto případě mnoho dalších významů, vztahuje se nejen k samotné zapálené svíci, ale odkazuje věřící k tomu, že setkávání s Bohem je provede temnotou a chaosem. Světlo dodává světu smysl.

Na Hromnice se tak tradičně světí a žehnají svíčky, tzv. hromničky. Odtud ostatně pochází lidový název hromnice. Hromniční svíčky byly symbolem ochrany a řádu v chaosu světa. Rozsvěcely se při modlitbách, chránily obydlí a jeho obyvatele při bouřce a jiných „temných chvílích života“. Požehnané svíčky měly chránit před bleskem, hromem a ohněm. Během letních bouřek se tak hromničky dávaly do oken k ochraně.

S Hromnicemi souvisí i řada lidových pověr. Během tohoto dne se například nesmělo šít, protože se věřilo, že do jehly poté uhodí blesk, protože špičatá jehla blesky přitáhne. Nemělo se také tančit, mluvit sprostě a klít. Vlastně by se nemělo ani žertovat a špásovat. Hromnice jsou vážný svátek klidu a rozjímání.

Jak souvisí hodiny s Hromnicemi

Hromnice jako den na začátku února mají ale další význam vzhledem k ročnímu období. Je to takový poločas mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností. Taky je to tak někde mezi Vánocemi a Velikonocemi.

Dnes většinou s Vánocemi končíme už na Tři krále začátkem ledna, ale v dřívějších dobách byly právě Hromnice definitivním koncem Vánoc. Odstrojovaly se stromečky, schovávaly betlémy.

Zároveň ale na Hromnice už uběhl nějaký čas od zimního slunovratu, takže je opravdu vidět, že se postupně prodlužuje den a zkracuje noc. Ráno je dříve světlo, slunce večer zapadá později, takže dnu přibyla od prosince celá jedna hodina denního světla navíc. Na to přesně odkazuje ona pranostika, že „Na Hromnice o hodinu více“.

Pozn.: pranostika nemá vůbec nic společného se změnou času na letní, čas se ostatně mění až na konci března.

Začíná jaro?

Hromnice jsou také takovou předzvěstí jara, na což ostatně odkázal i slavný americký film Na hromnice o den více. Do začátku jara je sice pořád daleko, stejně tak jako do Velikonoc. Na druhou stranu se to čekání ale už začíná krátit. Hromnice se slaví během prvního období masopustu, ten letos připadá na druhou půlku února, Masopustní neděle je 23. února 2020.

Masopust slaví víceméně konec zimy, Hromnice ukazují, že zima už opravdu pomalu končí a že brzy budou Velikonoce.

Na druhou stranu počasí tomu většinou moc neodpovídá a zima může mít ještě tuhý kořínek. Ostatně řada lidových pranostik předvídá, že po Hromnicích zima ještě nějakou tu dobu potrvá. Nebo naopak, že skončí brzy. Každopádně ten přelom zimy a jara se blíží.

Lidové pranostiky na Hromnice:

  • Na Hromnice o hodinu více.
  • Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
  • Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
  • Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc.
  • Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout.
  • Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.

(foto: Enrique Macias on Unsplash)

Neváhejte sdílet: