Už pár let se sice mluví o tom, že střídání času zrušíme. Evropská komise o tom pořádala průzkum, poté i byla připravena legislativa, která by střídání času zrušila. Tu Evropský parlament schválil už před pár lety, stejně se ale zimní a letní čas střídá vesele dál. Asi to budeme muset ještě chvilku (nebo i déle) vydržet. Změna času tady je a nejspíše ještě nějakou dobu pobude.
Jako každý rok na jaře a na podzim, se tak i letos můžeme těšit na změnu času – tedy přechod z běžného času na letní a pak na podzim z letního času na tzv. čas zimní, přesněji řečeno na náš standardní pásmový čas.
Změna času ze zimního na letní a z letního na zimní
Přechod na letní čas je upraven směrnicí Evropské unie a to tak, že k posunu dochází vždy poslední víkend v březnu. Přechod zpátky na běžný (=zimní) čas pak připadá na poslední víkend v říjnu. Ke změně dochází v noci ze soboty na neděli.
Při přechodu na čas „zimní“ se posunují hodiny o 1 hodinu zpět – z třetí hodiny ranní zpět na hodinu druhou. Zatímco na jaře se hodiny posouvají dopředu, z druhé na třetí ranní. Pokud občas bojujete s tím, jak si směr posunutí zapamatovat, tak si jen vzpomeňte, že na jaře všechno kvete a pučí a příroda jde dopředu. Stejně tak by se měly posunout dopředu i hodiny. Zatímco na podzim je to naopak.
| Přechod na letní čas = ručičky dopředu | Přechod na zimní čas = ručičky dozadu | |
| 2023 | 26. 3. 2023 2:00 –> 3:00 | 29. 10. 2023 3:00 –> 2:00 |
| 2024 | 31. 3. 2024 2:00 –> 3:00 | 27. 10. 2024 3:00 –> 2:00 |
| 2025 | 30. 3. 2025 2:00 –> 3:00 | 26. 10. 2025 3:00 –> 2:00 |
| 2026 | 29. 3. 2026 2:00 –> 3:00 | 25. 10. 2026 2:00 –> 3:00 |
Zrušení střídání času
V roce 2018 vyhlásila Evropská komise anketu o zrušení střídání letního a zimního času, které se zúčastnilo přes 4,6 milionů hlasujících ze všech 28 členských zemí. Z toho více než 80 % hlasovalo pro jeho zrušení.
Vzhledem k tomu, že mnoha lidem tyto změny času nedělají zdravotně dobře a nemohou se s nimi několik dní až týdnů vyrovnat, tak to by bylo k té dobré zprávě: střídání času by se mělo rušit. Původně mělo k ukončení střídání času v rámci Evropské unie dojít již v roce 2019, kdy se měly naposledy posouvat ručičky.
Evropské státy se ale nedokázaly dohodnout na tom, který čas by měl být ten správný. Proto také česká vláda v září schválila termíny pro střídání času na dalších pět let. Vypadá to, že letní a zimní čas s námi ještě nějakou dobu vydrží.
Od kdy se měnil čas v České republice
V českých zemích jsme zavedení letního času zažili již několikrát. Poprvé byl letní čas používán v letech 1916 až 1918, dále byl obnoven v období druhé světové války a to přesně v letech 1940 – 1949. Naposledy pak byl zaveden v roce 1979. Až do roku 1996 platilo pravidlo, podle kterého platil letní čas 6 měsíců, tedy od března do září. V roce 1996 se Česká republika připojila k většině Evropy a prodloužila trvání letního času na 7 měsíců, tedy až do konce října.
Původ zavedení letního času
Střídání běžného pásmového a letního času mělo přinést lepší využití přirozeného světla, a tím pádem i úsporu elektrické energie. Otcem myšlenky na lepší využití světla byl Benjamin Franklin, který se o ni však nezasazoval. Nejvýraznějším propagátorem tohoto nápadu pak byl londýnský stavitel William Willett a to na počátku 20. století.
Do praxe byla však tato myšlenka zavedena až v průběhu první světové války, nedlouho po jeho smrti. Nejdříve byl letní čas zaveden v Německu, dále se rozšířil i do dalších států včetně Rakouska – Uherska, jehož jsme byli součástí. Podle nejnovějších dat je v současné době úspora energie spojená s přechodem času naprosto minimální, téměř až nulová.
Dopady střídání času na lidské zdraví
Existují studie na téma zdravotních i jiných dopadů střídání času. Obvykle bývá udávána únava, nespavost, narušení biorytmu, psychosomatické potíže, sezónní deprese, dokonce lehce zvýšené riziko infarktu. Velice často udávaným dopadem je vyšší míra nehodovosti v období ihned po změně času, která patrně souvisí právě s únavou a nevyspáním.
Který čas bychom si měli ponechat natrvalo?
Dle vědců by zdraví populace více prospělo ponechání standardního astronomického (tedy „zimního“) času. Tento krok by lidem zajistil celoročně vyšší míru expozice rannímu světlu, což má mít dopad na lepší vyladění vnitřního biorytmu člověka, kvalitu spánku, psychickou odolnost i například školní výkonnost.
Na rozhodnutí, zda se v budoucnu budeme řídit trvale astronomickým nebo letním časem, si ještě budeme muset chvíli počkat, protože shoda na toto téma zatím neexistuje. Takže sláva zdar střídání času a nezapomeňte si na konci října správně nastavit doma hodiny.