Adventem označujeme období 4 neděl před štědrým dnem, kdy každá neděle má svůj název. První – železná neděle – obvykle vychází na konec listopadu, letos ji oslavíme až 1. prosince. Další neděli nazýváme bronzovou, následuje neděle stříbrná a posléze zlatá.

Děti se v adventním období těší na svátek sv. Mikuláše, který jim nadělí sladkosti a drobné dárky. V adventní době si však připomínáme i jiné méně známé svátky, na které se dnes již často zapomíná, ale ke kterým se častokrát pojí zajímavé tradice.

Sv. Ondřej

30. listopadu – si připomínáme svátek apoštola svatého Ondřeje. V současné době si většina z nás tento den nespojuje s ničím zajímavým nebo významným, ale v minulosti tomu bylo jinak. Naši předkové považovali svatoondřejskou noc za jednu z nejmagičtějších nocí z celého roku a spojovali s ní nejrůznější tradice. Obvykle se jednalo o věštění budoucnosti.

Jelikož je svatý Ondřej patronem nevěst, bylo obvyklé, že se v tento den dívky snažily odhalit, zda je následující rok čeká veselka. Vdavek chtivé dívky například klepaly na kurník, pokud na jejich klepání odpověděl kohout, mělo se za to, že do roka bude dívka slavit svatbu.

Některé dívky zase vařily knedlíky, do 4 z nich zabalily lístečky se jmény chlapců, pátý zůstal prázdný, který knedlík vyplaval jako první, ten určil, koho si dívka vezme nebo zda na ni zatím vdavky nečekají. Časté bylo také třesení bezem, při kterém se musela odříkat básnička – Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý dnes.

Mnohé z tradic, které se pojily s tímto svátkem, se postupem času přesunuly ze svatoondřejské noci na Štědrý den. Na svatého Ondřeje je prý také snadné najít poklad – musíte si stoupnout na křížovou cestu a čekat, až půjde okolo čert s pokladem.

Pranostiky:

  • „ Na svatého Ondřeje, už má zima naděje.“
  • „Sníh svatého Ondřeje, žitu velmi prospěje.“

Sv. Barbora

4. prosince – slavíme svatou Barboru a i tento den byl v minulosti spojován s nejrůznějšími lidovými tradicemi. Například na vesnicích chodily skupinky dvou až tří děvčat – Barborek, které byly oděny do bílého roucha, vlasy měly učesané tak, aby jim nebylo vidět do obličeje, případně měly obličej poprášen moukou, na hlavě měly věneček.

Postava Barborky byla jakousi obdobou sv. Mikuláše, anděla a čerta. Jedna z dívek nesla košík se sladkostmi a ovocem, druhá nesla metličku na neposlušné děti. Barborky chodily dům od domu, zazpívaly píseň o svaté Barboře, obdarovaly děti a šly o dům dál.

Tradice, která se zachovala až do dnešní doby je řezání větviček ovocných stromů – převážně třešní – tzv. Barborek. Pokud vám v tento den uříznutá větvička do Vánoc vykvete, budete se v příštím roce vdávat. Pokud si nejste jistá, kdo by se měl stát vašim ženichem, můžete větviček nařezat víc, každé dát jméno jednoho z nápadníků, která větvička vykvete nejrychleji, ten chlapec je vám předurčen. Tradovalo se také, že kolikátý den Barborka vykvete, v tolikátém měsíci dívku potká štěstí.

Pranostiky:

  • „Svatá Barborka, vyhání dřevo ze dvorka.“
  • „Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bude po celý advent.“
  • „Je-li na den svaté Barbory jinovatka, urodí se hojně ovoce.“

Sv. Lucie

13. prosince – si připomínáme svátek svaté Lucie. Tento den si většina z nás spojí už jen s pranostikou, že sv. Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Tedy, že od 13. prosince se začíná prodlužovat den a zkracovat noc. V dnešní době to již není úplně přesně v tento den, neboť v 16. století se posunul kalendář o 8 – 10 dní dopředu.

Ovšem s tímto dnem se dříve také pojilo mnoho tradic, například průvod, v jehož čele šla dívka – Lucie, oděna do bílého šatstva, na hlavě měla věnec, čepec nebo malý hrnec, na tváři masku. V průvodu s nimi šel například poustevník, kominík, kněz, cikánská rodina nebo krajánek. Lucie s průvodem strašila rodiny a kontrolovala, zda mají doma uklizeno, případně jim metlou vymetla pavučiny. V některých krajích chodila Lucie sama, někde strašila děti, jinde byla postava pojata spíš vesele.

V některých oblastech se za Lucky převlékali dokonce mladí chlapci. Každopádně byl den svaté Lucie přívětivý k ženám, které měly tento den zakázáno prát a příst a měly odpočívat. Svátek svaté Lucie je velice oblíbeným severským svátkem, zejména ve Švédsku má silnou, ačkoli ne příliš dlouhou tradici, slavit se začal přibližně na konci 19. století.

Pranostiky:

  • „Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí a len“
  • „Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.“
Neváhejte sdílet: