Přestupný rok je jednou za čtyři roky. Existuje tedy několik výjimek, ale v podstatě platí, že každý čtvrtý rok má místo obvyklých 365 dnů o den víc, tedy v přestupném roce je 366 dnů.

Proč je přestupný rok?

Přestupný rok je uměle vytvořený delší rok. Je to dáno tím, že náš kalendář svou základní délkou neodpovídá tomu, jak dlouho trvá Zemi oběhnout kolem Slunce. Přestupný rok tak vyrovnává rozdíl mezi tzv. tropickým a kalendářním rokem v dlouhém období.

Přestupný rok měli už staří Římané, ještě před nimi i starověcí Egypťané. Římané měli původně dokonce celý přestupný měsíc, protože jeden den je málo. Přestupný den pak zavedl Julius Caesar, kterému zase asi přišel přestupný měsíc až moc, však bude stačit i jen den.

Přestupný den byl pak tradičně v únoru, protože únor byl u Římanů poslední měsíc v roku, ostatně proto má taky únor tak málo dní, víc na něj v tom jednom roce nezbylo. Poslední úpravu gregoriánského kalendáře provedl papež Řehoř XIII., který přestupným dnem stanovil 29. únor. A od té doby máme každý čtvrtý rok přestupný a únor má 29 dní.

Rok tropický vs. kalendářní vs. přestupný

  • Tropický rok je dlouhý celkem 365 dní 5 hodin 48 minut 45,4 sekundy, tak dlouho trvá, než Země oběhne kolem Slunce. To se v praxi měří jako doba, kterou trvá, než se Slunce projde od jarního bodu k jarnímu bodu. Přičemž jarním bodem je obrat Slunce na obratníku Raka (u nás začíná jaro). Slunce pak po naší obloze cestuje k obratníku Kozoroha, tam se otáčí (během zimního slunovratu) a vrací se zpátky k obratníku Raka. Přesně tak dlouho trvá tropický rok.
  • Kalendářní rok je pak rok trvající od 1. ledna do 31. prosince následující roku. Je to rok, který měří náš kalendář, od Nového roku po Silvestr. Trvá celkem 365 dní. Současný kalendář, který se používá celosvětově, je tzv. gregoriánský.
  • Přestupný rok pak vzniká z rozdílu toho, že tropický rok trvá přesně 365,242 dní, zatímco běžný rok trvá 365 dní. 0,242 rozdíl ve dnech je srovnán jednou za čtyři roky. Ani to není úplně přesně srovnáno, zbývající rozdíl se vyrovnává jednou za 400 let. Kdyby přestupný rok nebyl, tak by dle kalendáře jaro začínalo každý rok zhruba o čtvrt dne dříve. A náš kalendář by postupně přestal odpovídat pohybu Slunce na obloze a docházelo by k posouvání ročních období.

29. února 2020 aneb další přestupný rok nás čeká v roce 2020.

Jak poznat, jestli je přestupný rok, a jak poznat, kolik je dní v roce:

  • rok není dělitelný 4 → běžný rok, 365 dní, (např. 2019),
  • rok je dělitelný 4, zároveň to ale není přelom století (na konci není 00) → rok je přestupný, 366 dní, (např, 2020 nebo 2024),
  • rok je přelomem století, je dělitelný 100, ale zároveň první dvojčíslí není dělitelné 4 → rok není přestupný, 365 dní, (např. 1900 nebo 2100),
  • rok je dělitelný 4 i 100 i 400 → rok je přestupný (např. 2000).

Přestupný rok bude v těchto letech: 2020, 2024, 2028, 2032, 2036, 2040, 2044, 2048, 2052, 2056, 2060, 2064, 2068, 2072, 2076, 2080, 2084, 2088, 2092, 2096, 2104.

(foto:  Eric Rothermel on Unsplash)

Neváhejte sdílet: