40denní velikonoční půst patří k velikonočním tradicím. Je to doba střídmého života a přípravy na Velikonoce. Západní křesťané se postí 40 dní, půst začíná Popeleční středou, hned po Masopustním úterý, a půst vrcholí Svatým týdnem, tedy posledním týdnem před Velikonocemi. Oproti tomu východní křesťané tzv. velký půst začínají 7. týdnem před Velikonocemi a půst pak končí v pátek 9 dní před Velikonocemi.
V roce 2024 začíná velikonoční postní období už v únoru, konkrétně 14. února na Popeleční středu a končí na Zelený čtvrtek 28. března. Přitom ale Velký pátek je také postní den.
Velikonoční půst 2024: 14. února – 28. března
Proč se drží půst?
Postní období je časem přípravy na největší křesťanské svátky: Velikonoce. Člověk by se měl zdržet jídla i alkoholu, součástí půstu jsou často také almužny a dobré skutky. Měli bychom být pozornější a citlivější k ostatním lidem v okolí. Půst navazuje na dobu veselí, masopustního jídla a pití, je to přechod od rozverného k rozjímání a vnitřnímu klidu.
Během postní doby se obnovuje víra v Boha, člověk by měl pracovat sám na sobě. V této době se také připravují křty, konají se liturgické obřady, člověk naslouchá Božímu slovu a svůj život uzpůsobuje Bohu. Dříve se během půstu jedlo jednou denně, abstinovalo se, nejedlo se maso, ryby, vajíčka a mléčné produkty.
Dnešní postní praxe je mírnější, za dny přísného půstu se považuje Popeleční středa a Velký pátek, kdy je dovoleno jíst jedno velké a dvě menší jídla. Dále pak jsou součástí půstu dny bez masa, což jsou všechny pátky během roku.
Období velikonočního půstu připadá na poslední zimní a první jarní týdny. Během půstu většinou začíná jaro a i ateisté toto období často vnímají jako dobu jarní očisty a detoxu. Je ale nutno poznamenat, že velikonoční půst rozhodně není dieta a ani není takto tradičně vnímán.
Kdy je půst
Velikonoční půst trvá 40 dní. Začíná Popeleční středou, ta následuje po Masopustním úterý. Půst poté trvá 40 dní a končí Svatým týdnem. Tedy týdnem před Velikonocemi. Půst vrcholí tzv. velikonočním triduem: Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota. A končí na Neděli Zmrtvýchstání.
Liturgickou barvou Velikonoc je fialová. Ta provází celé období půstu. Půst začíná ve středu po masopustu a trvá 40 dní až do Velikonoc, půst by se měl držet celé období kromě jednotlivých postních nedělí.
Kdy začíná a kdy končí půst 2023:
- 14. února 2024 Popeleční středa -> začátek půstu
- 18. února 2024 1. neděle postní (Černá, Liščí)
- 25. února 2024 2. neděle postní (Pražná, Suchá)
- 3. března 2024 3. neděle postní (Kýchavá)
- 10. března 2024 4. neděle postní (Družebná)
- 17. března 2024 5. neděle postní (Smrtná)
- 24. března 2024 Květná neděle, začíná Svatý týden
- 25. března 2024 Modré pondělí
- 26. března 2024 Šedivé úterý
- 27. března 2024 Škaredá středa
- 28. března 2024 Zelený čtvrtek -> konec půstu
- 29. března 2024 Velký pátek
- 30. března 2024 Bílá sobota
- 31. března 2024 Boží hod velikonoční
- 1. dubna 2024 Velikonoční pondělí
Co je to Popeleční středa?
Zvláštního významu má v postním období první den půstu, tzv. Popeleční středa. Za oficiální znamení Popeleční středy je tzv. popelec. Jde o znamení kříže, který se značí na čelo během svatého přijímání. Popelec by měl vzniknout pálením palmových větviček, v České republice se nejčastěji získává pálením tzv. kočiček.
Symbolika popelce odráží výňatek z evangelia: „Pamatuj, prach jsi a v prach se obrátíš.“ To odráží pomíjivost života, symbolika by měla obrátit hříšníky k pokání, ke klidu a rozjímání. Vrací věřící k Bohu a je pobídkou pro odevzdání se Mu.
Popeleční středa je v roce 14. února 2024.
Co se jí během půstu a na Velikonoce
Během půstu byste se měli zdržet masa, masných výrobků, ryb, vajíček i mléčných výrobků, součástí půstu je i abstinence a celkový střídmý život. Velikonoční půst navíc není dietou, k jídlu je jinak povoleno vše, důležitá je jen zdrženlivost k masu. S postním a velikonočním obdobím se pak pojí řada tradičních pokrmů, například:
- šoulet na Šedivé úterý,
- jidášky, trhané palačinky a bramborové placky na Škaredou středu, protože jídlo by mělo být škaredé,
- špenát nebo hrášková polévka na Zelený čtvrtek, protože jídlo by mělo být zelené,
- něco bez masa na Velký pátek, protože je to postní den,
- velikonoční nádivka a mazanec a beránek na Bílou sobotu.
(foto: Kamil Szumotalski on Unsplash)