Od začátku roku platí vyšší minimální mzda. Na jejím zvýšení se shodla koncem roku tripartita vlády, odborů a zaměstnavatelů. Minimální mzda je tak pro rok 2024 stanovena na výši 18 900 Kč.
To se samozřejmě nelíbí zaměstnavatelům, protože zvýšení znamená vyšší náklady na sociální a zdravotní pojištění a zvýšení těchto odvodů dost zvyšuje náklady práce. A zvýšení minimální mzdy se nejspíš nebude líbit ani lidem pracujícím na zkrácený úvazek, zvyšuje se totiž zdravotní pojištění, které musí být odvedeno.
Jak se zvyšují náklady práce
Z každé zaplacené hrubé mzdy jsou strhávány odvody na sociální a zdravotní pojištění. Při závislé výdělečné činnosti se odvody odvádí ze strany zaměstnance a také ze strany zaměstnavatele. Odvody se počítají procentem z hrubé mzdy, při zvýšení hrubé mzdy se tak zvyšuje také celková částka odvedená z této mzdy státu. Přesný výpočet pro minimální mzdu v roce 2023 a 2024 najdete v tabulce.
|
| 2024 | 2023 |
| Minimální mzda | 18 900 | 17 300 |
| Zdravotní pojištění zaměstnanec | 851 | 778 |
| Sociální pojištění zaměstnanec | 1 342 | 1 124 |
| Zdravotní pojištění zaměstnavatel | 1 701 | 1 557 |
| Sociální pojištění zaměstnavatel | 4 688 | 4 290 |
| Daň z příjmu – sleva na poplatníka | 2 835 – 2 570 = 265 | 2 595 – 2 570 = 25 |
| Čistá mzda | 16 442 | 15 372 |
Náklady práce se tak zvyšují o 1 600 Kč, o tolik se zvýšila minimální mzda. Ale pro zaměstnavatele ještě dále rostou povinné odvody, které v roce 2024 dále zvyšují náklady práce o 542 Kč. Celkové náklady práce tak rostou téměř o dva tisíce, přesně o 2 142 Kč.
Zvyšuje se zdravotní pojištění pro OBZP
Platí, že zdravotní pojištění musí být odvedeno ve výši odvodů z minimální mzdy. Minimálně tedy musí být zaplaceno na zdravotním pojištění 2 552 Kč. To je částka, kterou platí osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Platí to například pro nezaměstnané, kteří nejsou registrováni na úřadu práce, pro studenty s přerušeným studiem nebo třeba pro ty, co mají příjmy pouze z pronájmu.
Zaměstnanec odvede více státu z částečného úvazku
Minimální platba zdravotního pojištění ale také zvyšuje odvody zaměstnance, který pracuje pouze na částečný úvazek. V takovém případě totiž vždy platí, že osoba musí mít zaplaceno zdravotní pojištění z minimální mzdy. Pokud je odměna menší než 18 900 Kč, tak se zdravotní pojištění nejdříve dle příslušných procent strhne zaměstnanci i zaměstnavateli. A pokud je součet těchto dvou odvodů menší než 2 552 Kč, tak rozdíl doplatí zaměstnanec.
Pokud tedy není zaměstnanec státním pojištěncem, osobou, za kterou odvádí zdravotní pojištění stát (studenti, důchodci, osoby pobírající rodičovský příspěvek a další), tak se mu zmenší čistá mzda, protože se zvyšují tyto povinné odvody. To samé platí jak pro klasické zaměstnanecké smlouvy na částečný úvazek, tak i pro DPP nad limit 10 000 Kč výdělku měsíčně nebo DPČ nad limit 4 000 Kč měsíčně.
Také si přečtěte: Jak se daní práce na dohodu
Vyšší limit pro daňový bonus, pro zdanění důchodů nebo školkovné
Na minimální mzdu jsou navázány i další limity pro výpočet daní. Pro výplatu daňového bonusu je třeba dosáhnout minimálního výdělku ve výši šestinásobku minimální mzdy ročně. Pro rok 2024 tak platí limit 113 400 Kč. Tolik si musíte vydělat za rok, abyste měli nárok na výplatu daňového bonusu.
Další limit si musí hlídat osoby pobírající státní důchod. Platí totiž, že z důchodů se neplatí daň z příjmu. A to až do ročního limitu ve výši 36násobku minimální mzdy. V roce 2024 se tento limit zvyšuje na 680 400 Kč za rok. Pokud je důchod vyšší, platí se z něj 15% daň z příjmu.
Zvýšením minimální mzdy se dříve také zvyšovala daňová sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení. Tak, aby odpovídala maximální částce minimální mzdy. Od ledna 2024 se tato daňová sleva ovšem ruší. Naposledy ji můžete uplatnit ve výši 17 300 Kč v daňovém přiznání za rok 2023.
(foto: Jordan Rowland on Unsplash)